Kdy je "živnostník" zaměstnancem ?

Autor: admin <admin(at)resultconsulting.cz>, Téma: Daně, Zdroj: idnes.cz, Vydáno dne: 13. 09. 2005

Rozdíly ve stanovení odvodu z výdělku živnostníka a zaměstnance jsou zřejmé: zatímco si živnostník může základ daně snížit o nejrůznější výdajové položky, zaměstnanec tuto možnost nemá.

Co je a není švarcsystém ?

Otázky, zda zedník může pracovat u stavební firmy na živnostenský list, se už částečně podařilo, alespoň z pracovněprávního pohledu, zodpovědět květnovou novelou zákona o zaměstnanosti. Podnikatelům i jejich "zaměstnancům" však nestačí znát pohled úřadů práce. Měli by si ověřit, jak se na věc bude dívat finanční úřad. Tomu je totiž jedno, jestli vztah mezi podnikatelem a "pracovníkem" je pracovněprávní nebo obchodněprávní. Důležité je, do jaké škatulky se taková spolupráce zařadí z hlediska daně z příjmů.

Rozdíly ve stanovení odvodu z výdělku živnostníka a zaměstnance jsou zřejmé: zatímco si živnostník může základ daně snížit o nejrůznější výdajové položky, zaměstnanec tuto možnost nemá.

Zákon o daních z příjmů ale dopodrobna neurčuje, jaký výdělek by se měl danit podle pravidel pro podnikatele a který jako příjem zaměstnanců. Podle této úpravy rozhoduje, zda činnost je, nebo není vykonávána zcela nezávisle. Tedy pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností. Je-li práce prováděná podle pokynů toho, kdo ji zadal, půjde o závislou činnost. Toto vymezení ale nestačí, je totiž zřejmé, že i dodavatel musí "poslouchat" svého odběratele.

Na nedostatečné vymezení přitom poukázal i Nejvyšší správní soud, který v únoru řešil případ doměření daně pěti zedníkům, kteří pracovali na živnostenský list pro stavební firmu.

Nyní proto přišlo Ministerstvo financí s novým pokynem, kde hranice podrobněji vymezuje. Nedávno byl tento předpis zveřejněn na internetových stránkách české daňové správy http://cds.mfcr.cz.

Kdy tedy nepůjde o samostatně výdělečnou činnost živnostníka, ale o výdělky zaměstnance, tedy příjmy ze "závislé činnosti"? Pokyn zdůrazňuje, že z pohledu zákona o daních z příjmů není důležité, jakou smlouvu si obě strany sjednaly. Uvádí se zde pět nejčastějších znaků, na základě kterých je možné rozpoznat, jak se má příjem zdanit. Jako výdělek ze závislé činnosti se bude danit příjem živnostníka, pokud přímo či nepřímo dostává úkoly od "zaměstnavatele", jenž ho řídí, kontroluje a nese odpovědnost za jeho činnost.

Další otázkou je, komu patří pomůcky a stroje potřebné k práci. Vlastní-li je firma, pro kterou živnostník pracuje, půjde o závislou činnost. Kritériem je také stanovování odměny. Pokud se určuje podobným způsobem jako u zaměstnanců, je třeba při zdanění postupovat jednotně.

Posledním uváděným hlediskem je, pro kolik "zákazníků" živnostník pracuje. Je-li vázán dlouhodobě anebo soustavně u jedné firmy, pak se na výdělek musí dívat stejně jako na příjem ze zaměstnání. A to ať už pracuje sám, nebo mu k tomu pomáhá někdo další jako spolupracující osoba.


Kdy půjde o závislou činnost z hlediska daně z příjmů ?

Firma přímo či nepřímo ukládá úkoly. Pracovníka řídí a kontroluje. Nese také zodpovědnost za jeho činnost.

Pracovník, třebaže pracuje na živnostenský list, má ve vztahu k firmě podobné postavení jako její zaměstnanec.

Odměna za práci se živnostníkovi počítá na základě délky pracovní doby či jiným způsobem, který se běžně používá při určování příjmů zaměstnanců. Materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti poskytuje firma.

Vztah mezi "pracovníkem" a společností je dlouhodobý anebo soustavný. Zaměstnanec dlouhodobě pracuje pro jednu firmu, ať už sám nebo se spolupracující osobou.