Podnikatelé a daně: Nehrajte si s úředníky na schovávanou !

Česká daňová správa při šetřeních stále naráží na krácení daní, finanční machinace a daňové úniky. Podvádět se nevyplácí, správce daně může a často také vyměří nejen pokutu, ale i trest.

Krácení daní, finanční machinace nebo daňové úniky - to jsou témata vybraných nálezů finančních šetření, která pravidelně zveřejňuje Daňová správa na svém internetovém portálu. Díky nim lze zjistit, že podvodníků je stále dost, ale i to, čeho byste se měli vyvarovat, pokud podnikáte. Níže jsou uvedeny často frekventované případy, na které Česká daňová správa při svých šetřeních naráží.

DPH a spotřební daně
Na základě povolení celního úřadu k provozování daňového skladu právnická osoba s předmětem činnosti nákup a prodej zboží pořizovala ve velkém množství lihoviny bez spotřební daně. Správce daně však zjistil, že tato právnická osoba dodává na tuzemský trh lihoviny za ceny neobvykle nízké ve srovnání s cenami běžnými.
Na základě tohoto zjištění bylo spolu s orgány celní správy zahájena řízení za příslušná zdaňovací období. V rámci těchto řízení byly zajištěny důkazy, že převážná část lihovin pořízených právnickou osobou bez spotřební daně na daňový sklad byla prodána v tuzemsku a vzniklá daňová povinnost na DPH nebyla uvedena v daňových přiznáních. Finanční úřad v tomto případě vyměřil nepřiznanou DPH. Současně i celní úřad doměřil spotřební daň.

Podvádět se nevyplatí
U podnikatele - fyzické osoby, která se zabývala prodejem a servisem zahradní techniky, zjistit příslušný finanční úřad, že z dokladů o prodeji zboží vyplývají podstatně vyšší příjmy, než podnikatel uvedl ve svém daňovém přiznání. Protože tyto rozdíly neuměl správci daně věrohodně vysvětlit a doložit ani dodatečně v průběhu daňové kontroly, správce daně jeho jednání klasifikoval jako zatajení příjmů.
Důsledkem tohoto jednání pak bylo nejen dodatečné zvýšení daně z příjmů fyzických osob, ale i povinnost dodatečného odvedení daně z přidané hodnoty a je samozřejmé, že tyto doměřené nemalé částky bude následovat i příslušné zákonné penále.

Obchodní přirážky
Daňový subjekt podnikal v oblasti nákupu a prodeje elektroniky a elektrických spotřebičů pro domácnost. Podnikatelskou činnost provozoval za spolupráce manželky v pronajatých nebytových prostorách. Správce daně před začátkem daňové kontroly provedl u daňového subjektu místní šetření, které mělo podat určitý obraz o výši uplatňované obchodní přirážky podnikatelem.
Následná kontrola jednoduchého účetnictví, při níž finanční úřad vyčíslil tímto účetnictvím generovanou obchodní přirážku, odhalila nesrovnalosti. Protože výše obchodní přirážky byla značně odlišná (nižší) od ziskové přirážky, kterou správce zjistil při místním šetření. Správce daně prověřil způsob stanovení prodejních cen a v souvislosti s tím i výši ziskové přirážky. Zjistil také, že v účetnictví poplatníka nebyla zaúčtována jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů částka přesahující 40 procent z celkového objemu nakoupeného obchodního zboží, tedy částka opravdu významná. Tato skutečnost byla pro správce daně impulsem k domněnce, že podnikatel provádí nákupy a prodeje zboží mimo účetnictví a dosažený zisk není součástí tržeb, základu daně z příjmů a také daně z přidané hodnoty. Na základě tohoto zjištění zaslal správce daně poplatníkovi výzvu k podání vysvětlení této zjištěné skutečnosti. Správce daně také poplatníka seznámil s dodavateli, kteří vystavili doklady za prodej zboží odebraného poplatníkem, které ovšem poplatník nezaúčtoval v plné výši do svého účetnictví.

Nejen pokuta, ale i trest
Správce daně došel k závěru, že poplatník nezaúčtováním výdajů na nákup zboží a příjmů z jeho následného prodeje zastřel skutečný stav stavem formálně právním, neboť v případě poplatníka se ve vztahu k rodinným příslušníkům a přátelům nejednalo pouze o příležitostnou činnost, ale o činnost soustavnou. Také vůči svým obchodním partnerům nevystupoval jako spotřebitel - fyzická osoba, ale jako podnikatel.
Jelikož poplatník neprokázal všechny zjištěné skutečnosti, nebylo možné prověřit daňový základ dokazováním a správce daně přistoupil ke stanovení výše daňové povinnosti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty dle zákona. I přes uplatnění výhod pro daňový subjekt bylo následné dodatečné doměření daně z příjmů i daně z přidané hodnoty podnětem pro orgány činné v trestním řízení. Výsledkem daňové kontroly bylo jednak zvýšení rozdílu mezi příjmy a výdaji, dodatečně doměřená daň z příjmů fyzických osob a s tím související dodatečně doměřená daň z přidané hodnoty.
Z výše uvedených příkladů je jasné, že úkolem české daňové správy je vybrat daně nejen od řádných poplatníků, ale i od těchto daňových subjektů, které se snaží vyhýbat plnění povinností.