Úroky z účtů v účetnictví a daňovém přiznání

Úroky z účtů v účetnictví a daňovém přiznání

Úroky z bankovních účtů se zdaňují dvojím způsobem. Buď spolu s ostatními příjmy až v daňovém přiznání (záležitost poplatníka daně), nebo srážkovou daní 15 % hned při připsání úroku na účet (výpočet, srážku a odvod daně provede banka). Do první skupiny patří jen běžné účty určené bankou k podnikání, do druhé skupiny všechny ostatní úrokové příjmy, vkladové a podobné účty, dluhopisy a jiné cenné papíry, nepodnikatelské běžné účty apod.

1) Běžné účty určené k podnikání

Banka připisuje celý úrok nesražený o daň. Do deníku ho účtujeme s druhem PKM – příjem z kapitálového majetku do sloupce 21 – příjmy bez vlivu na zisk (zisk v užším smyslu jen z podnikání podle § 7). Úroky zdaníte progresivní sazbou daně spolu s ostatními příjmy. Jejich roční součet opíšete ručně do řádku ř33 – Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona v základní části daňového přiznání podle sestavy Daň z příjmů /Podklady z účetnictví /Příjmy z kapitálového majetku.

Vzhledem k úrokovým sazbám na běžných účtech jde zpravidla o nepodstatné částky. Odlišný režim zdaňování je jeden z příkladů zbytečných komplikací v české daňové legislativě.

2) Termínované vklady, osobní účty a ostatní úrokové příjmy

Úroky jsou zdaněné přímo u zdroje, banka sníží připsaný úrok o 15 % srážkovou daň. Obě částky (hrubý úrok i sražená daň) jsou uvedeny na bankovním výpisu. Touto jednorázovou srážkou je daňová povinnost splněna, úrok není předmětem daňového přiznání.

Týká se termínovaných a podobných vkladových účtů (bez ohledu na to, zda jsou v obchodním majetku firmy), výnosů z dluhopisů a jiných cenných papírů, běžných účtů fyzických osob, které podle podmínek banky nejsou určené k podnikání.

V deníku použijte pro připsání úroku a srážku daně dvojici JPR/JVY, PKM/PKS nebo jakékoliv jiné druhy bez vlivu na zisk. Do daňového přiznání nepřenášíme.

Pozor! Do roku 2003 platila jiná úprava, všechny úroky z účtů v obchodním majetku firmy se zdaňovaly progresivní sazbou spolu s dalšími příjmy, srážka banky se považovala za zálohu na daň a vypořádala až v daňovém přiznání. V číselníku druhů byl proto zvláštní druh PKS – srážka daně z PKM u zdroje. Příslušný řádek v tiskopisu daňového přiznání ř69 – započtená částka srážené daně § 36 (6), byl pro rok 2004 zrušen, není už pro něj náplň.

Co když podnikatel používá pro výdělečnou činnost účet, který není bankou určený k podnikání a banka z připsaných úroků sráží 15 %? Žádný problém, z daňového hlediska se posuzuje jako případ 2), v daňovém přiznání se neobjeví.