Jak se platí faktury v EU

Dlouhé lhůty splatnosti faktur a insolvence firem mohou zkomplikovat obchodování i s partnery ve vyspělých evropských státech.

Dodavatelské úvěry jsou stále nejdůležitějším krátkodobým zdrojem financování pro malé a střední podniky v celé západní Evropě. Jak zdůrazňuje analytik společnosti Creditreform Pavel Patera, patří však k jedněm z nejdražších. Podnik se snadno může dostat do problémů s likviditou, pokud podcení sledování platební morálky svého obchodního partnera.

SLEPÁ DŮVĚRA SE NEVYPLÁCÍ. Čeští podnikatelé jsou opatrní, když se jedná o splatnost faktur domácím dodavatelům, ale když obchodují s partnery ve vyspělých evropských zemích, mají tendenci přeceňovat jejich platební morálku. To se jim může nevyplatit, říká Patera a dokazuje to na analýze platební morálky, kterou udělal Creditreform na základě svých zkušeností v loňském roce. Nejvíce si dávají načas s fakturami Italové, v průměru platí za 89 dnů. Proti roku 2004 zaznamenal Creditreform zhoršení jejich platební morálky. Nejpreciznější jsou švédské firmy, které platí v průměru do 37 dnů, ale i ony si v loňském roce zhoršily skóre. Liknaví jsou Francouzi - platí do 58 dnů a Britové do 54 dnů. Německé firmy, které jsou nejčastějšími obchodními partery těch českých, si stojí s průměrnou úhradou po 40 dnech relativně dobře.

INSOLVENCE V ZÁPADNÍ EVROPĚ MÍRNĚ KLESÁ. Pozitivním trendem minulého roku byl mírný pokles insolvencí firem v Evropě. Neplatí to však pro všechny země. V sousední Rakousku se musí vyrovnat s nárůstem o 15,3 %, a každý druhý konkurz musel být zamítnut pro nedostatek konkurzní podstaty. Takovéto případy mohou českým podnikům, které se ocitnou v roli věřitele, způsobit kompletní ztrátu pohledávek. Nárůst insolvencí v dvouciferném řádu (10,9 %) hlásí také Řecko.

V Německu počet podnikových insolvencí v roce 2005 poprvé po několika letech opět klesl na 37 900 žádostí o vyhlášení platební neschopnosti, což bylo o 3,5 % méně než v roce 2004. Důvodem je mírné ekonomické oživení, v tomto případě zvláště v zahraničním obchodě, a posílení finanční situace větších podniků.

NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY KOLÍSAJÍ. V nových východoevropských státech EU počet konkurzů mírně klesá (o 0,8 %) a činil ke konci roku 2005 celkem 18 375 případů. Největší pokles vykazují Lotyšsko (o 34,5 % na 521 firem) a Polsko (o 30,4 % na 798 firem). Bankrotů přibylo oproti tomu v Litvě (o 8,3 % na 767 firem) a ve Slovinsku (o 6,9 % na 1800 insolvencí).

Česká republika na tom byla s insolvencí v loňském roce poměrně dobře. Bylo zahájeno jen 1236 řízení, což je ve srovnání s rokem 2004 pokles o 14,2 %. Počet konkurzních žádostí ovšem stoupl o 4,3 %. Podle Patery je pozitivním signálem urychlení procesu vyřizování konkurzních návrhů, který začal již v roce 2003 a stále pokračuje. V roce 2005 bylo vyřízeno 4870 návrhů na konkurz. Pokles konkurzních řízení v ČR také výrazně ovlivňuje posilující kurz české koruny a druhotná platební neschopnost (tzn. vlastní vysoké nedobytné pohledávky, které vyústily v insolvenci firem). Dlouhodobý trend však spíše svědčí o zlepšující se kondici českých podniků, který se odráží na poklesu počtu podaných návrhů na konkurz (klesá od roku 2000).

Nicméně bankroty v Česku stále představují pouze špičku ledovce insolventních firem. Prokurista společnosti Creditreform Cyril Mores spatřuje hlavní úskalí konkurzních řízení v legislativě. Dosud platný zákon o konkurzu a vyrovnání je zastaralý a je třeba ho co nejdříve novelizovat. "Musí se zpřísnit pravidla pro bankroty firem," říká Mores a dodává, že v případě schválení vládního návrhu insolvenčního zákona se počet návrhů na konkurz může v budoucnu významně zvýšit.