Zaměstnanci platí stále víc na daních

Daňové škrty jsou vždy limitovány tím, že vlády potřebují dostatečné příjmy. Zavedení společného zdanění se promítlo ve výši zdanění - kromě rodin s dětmi si většina zaměstnanců pohoršila.

Výše zdanění se nikdy nikomu nelíbí, ať už státy provedly daňovou reformu či nikoliv. Podle posledního průzkumu OECD řada zemí reformovala daňový systém, ve většině případů země přistoupily ke snížení daní a k rozšíření daňového základu. Důvodem je snaha o snížení nezaměstnanosti.

Přesto jsou daňové škrty limitovány tím, že vlády potřebují dostatečné příjmy. Jak se ukazuje, neexistuje žádný konsenzus mezi zeměmi, jaký by měl být ideální systém zdanění zaměstnanců.

OECD každoročně zveřejňuje mezinárodní statistiku Taxing Wages (Zdanění mezd), ve které srovnává zdanění mezd a poskytování některých sociálních dávek pro různé typy zaměstnanců (např. osamělý člověk, rodina s dětmi...). Konečné zdanění uvádí jak absolutní výši daní, tak i pojistného. Dále jsou do výpočtu zahrnovány i údaje o obdržených sociálních peněžních dávkách.

V případě ČR žádná velká daňová revoluce neproběhla. Jedinou zásadní změnou, která se promítla v peněženkách některých občanů ČR, je společné zdanění manželů. Tento fakt se promítl ve výši zdanění - kromě rodin s dětmi si většina zaměstnanců pohoršila.

V ČR totiž v poslední době rychle rostou nominální mzdy. Oproti tomu daňová pásma zůstávají stejná. Dochází tak k tomu, že se příjmy poplatníků posouvají do vyšších daňových pásem, a tím dochází samovolně k růstu jejich daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech valorizace pásem daně z příjmu fyzických osob (DPFO) v ČR neproběhla, došlo v letech 2000-2005 k mírnému nárůstu podílu DPFO a pojistného na celkových mzdových nákladech na zaměstnance.

Studie OECD spočítala modelové příklady u zaměstnanců se 100 a 67 % průměrné mzdy a u rodin s dětmi. Celkové zdanění (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky) u osamělého zaměstnance s příjmem na úrovni 100 % průměrné mzdy vzrostla od roku 2000 ze 42,7 % na 43,8 % v roce 2005. Průměr OECD v roce 2005 dosáhl v tomto případě 37,3 %, průměr EU-15 pak 42,5 %. Míra zdanění je v ČR devátá nejvyšší v zemích OECD.

Mírně se zhoršila i situace zaměstnanců s příjmem na 67 % průměrné mzdy, kde celkové zdanění dosáhlo loni 42,1 % (v roce 2000 41,4 %), což je šestá nejvyšší míra zdanění v zemích OECD. Zde navíc hrálo roli i zpřísnění sociálních dávek.

U rodin s dětmi a jedním rodičem zaměstnaným se loni projevil vliv provedených opatření u DPFO (společné zdanění manželů). Tyto domácnosti odvedly loni na daních 27,1 % (v roce 2004 to bylo 29 %, ale v roce 2000 jen 22,7 %), což je mírně pod průměrem OECD a o 4,8 p.b. pod průměrem EU-15.

V příštím roce by si měli polepšit všichni zaměstnanci. Daňová reforma pod taktovkou ČSSD, kterou schválil Parlament, by měla ulevit všem zaměstnancům s průměrnými a podprůměrnými příjmy a rodinám s dětmi.