V Německu bude od ledna vyšší DPH

Jde o největší zvýšení daní od konce druhé světové války a začne platit od ledna 2007. Kritika zaznívá od podnikatelů i ekonomů.

Německá Spolková rada v pátek definitivně schválila vládní návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) ze 16 na 19 procent. Jde o největší zvýšení daní od konce druhé světové války a začne platit od ledna 2007. Zvýšení DPH se zřejmě projeví tlakem německých odběratelů na snížení dovozních cen. Uvedli to analytici oslovení agenturou ČTK.

Zákon navržený velkou koalicí konzervativců a sociálních demokratů v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) již v květnu schválila dolní komora parlamentu - Spolkový sněm. "Z mého pohledu nemáme žádnou jinou alternativu," řekl podle agentury Reuters ministr financí Peer Steinbrück (SPD) v projevu ve Spolkové radě. Přitom ještě loni, během předvolební kampaně, tvrdil, že zvýšení daně by mohlo negativně ovlivnit růst a domácí poptávku.

Peníze na snížení deficitu

Vyšší DPH přinese podle agentury Bloomberg státnímu rozpočtu ročně navíc 19,4 miliardy eur. Tyto prostředky hodlá vláda použít na snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta ročního výkonu ekonomiky. Tuto mez pro země eurozóny stanovuje Pakt stability a růstu, který má za cíl ochranu stability eura. Největší evropská ekonomika však toto kritérium nesplňuje už od roku 2002. Zhruba jedna třetina příjmů ze zvýšené daně půjde na pokrytí snížených odvodů, které zaměstnavatelé platí za sociální pojištění zaměstnanců. Tyto odvody výrazně přispívají k vysokým nákladům na pracovní sílu v zemi.

Zvýšení DPH, jež je první po osmi letech, kritizují podnikatelé, ekonomové i opozice. "Zvýšení DPH oslabí soukromou spotřebu," uvedl podle agentury Bloomberg člen Spolkové rady Ernst Pfister (FDP), který je ministrem hospodářství spolkové země Bádensko-Württembersko. "Oslabí to příjmy společností, a tedy jejich ochotu investovat," dodal. Přední němečtí ekonomové podle agentury ČTK odhadují, že zejména kvůli vyšší DPH se příští rok tempo hospodářského růstu Německa opět zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,8 procenta. "Zvýšená DPH sebere lidem z jejich kupní síly nejméně 20 miliard eur a to rozhodně ekonomiku poškodí," sdělil pátečnímu vydání listu Leipziger Volkszeitung šéf Sněmu německých obchodních a průmyslových komor (DIHK) Georg-Ludwig Braun.

Dopady na Česko

Pro německou ekonomiku může změna podle Michala Brožka z Raiffeisenbank znamenat růst domácí spotřeby. "Němci mohou nakupovat předtím, než se DPH zvýší, což by v řádu desetin procenta mohlo zvýšit spotřebu i HDP," řekl agentuře ČTK Brožek. Až DPH bude 19 procent, bude to mít naopak podle něj negativní dopad na HDP Německa. "Pro českou ekonomiku odhaduji spíše pozitivní vliv v tomto roce a mírně negativní v letech dalších," doplnil Brožek.

Dlouhodobým dopadem podle Pavla Sobíška z HVB Bank by mohlo být trvalejší snížení poptávky v německé ekonomice kvůli vyšším cenám. Analytici odhadují, že zboží a služby zdraží výrazně méně než o tři procenta, protože se obchodníci budou obávat výpadku poptávky spotřebitelů či jejího přesunu do zemí s nižšími cenami. "Výrobci a obchodníci tedy pokryjí svým snížením ziskovosti větší část potenciálního dopadu změny DPH na spotřebitele," řekl Sobíšek.