Možnosti vyvlastnit akcionáře využilo 227 firem

Za jeden rok vytěsnilo drobné akcionáře 227 firem. Celkový počet firem, které mohou k vytěsnění přistoupit, se pohybuje kolem 400.

Za takřka rok platnosti zákonné úpravy umožňující vytěsnění menšinových akcionářů využilo této možnosti 227 společností. Celkové náklady většinových majitelů firem na výplaty odhadem činí 9,2 miliardy korun. ČTK poskytla statistiku Česká kapitálová informační agentura. "Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k vytěsnění přistoupit, se pohybuje kolem 400," uvedla Petra Doležalová z firmy Čekia s tím, že celková suma na výplatu akcionářů by se pak mohla vyšplhat na 13 miliard korun.

Akcionáři s podílem více než 90 procent mohou přinutit ostatní majitele k prodeji jejich podílů od loňského 1. července. Návrh tehdy prosadil poslanec ODS Vladimír Doležal. Postup je také označován jako vyvlastnění. Přestože je vytěsňování na kapitálových trzích v zahraničí běžné a potřebné i v Česku, tuzemskou variantu od počátku kritizovali drobní akcionáři i ministerstvo financí, a proti přijetí byl i Senát. Část senátorů nakonec podala ústavní stížnost.

Názory na zákon se různí "Principiálně je zákon dobrý. Možnost vytěsnit akcionáře by tu měla být," řekl analytik společnosti Atlantik finanční trhy Jan Schiesser. "Názory se mohou lišit, ale přinejmenším část drobných akcionářů ve skutečnosti vydělá," mínil analytik skupiny PPF Pavel Kohout s poukazem, že řada akcií je neprodejná a jejich reálná hodnota problematická.

"Je to doslova zločin," je ale přesvědčen předseda Ochranného sdružení malých akcionářů sdružení Karel Staněk. Podle něho akcionáři v řadě případů dostávají méně peněz, než na které mají nárok, a to kvůli tomu, že znalce na ocenění akcií vybírá a platí právě většinový majitel. "Křiklavý případ je firma Orgrez, která nabídla za akcie asi desetinu reálné hodnoty," uvedl akcionář a investor Aleš Hodina. "V posudcích a určení cen je skutečně problém," souhlasil Schiesser. Drobní akcionáři podle Staňka v součtu přicházejí řádově o miliardy korun. Navíc není zajištěno, aby peníze za akcie skutečně byly uhrazeny. Bránit se ale vyplácí. Hodina radí nespokojeným akcionářům aktivně se účastnit valných hromad a včas podávat žaloby. "V mnoha případech se vytěsnění podařilo zastavit," upozornil.

Na největší částky přišlo vytěsnění akcionářů majitele České pojišťovny, kde objem na výplatu činil takřka 1,5 miliardy korun. Více než miliardové částky padly při vytěsnění akcionářů Severočeských dolů a Plzeňského Prazdroje a na takřka půl miliardy byly vyčísleny náklady u společností OKD a SSŽ, uváděla Čekia.