Změna právní formy společnosti

Lze považovat změnu právní formy za obdobnou transakci, jako je akvizice? Je třeba vypracovat zvláštní účetní závěrku? Je společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce?

Popište, jak se liší změna právní formy od jiných typů přeměn. Může mít daňové dopady?

V posledních letech v podnikatelské praxi zdomácněly tzv. přeměny. Vedle častějších typů přeměn, jako jsou fúze sloučením nebo splynutím, převod jmění na společníka či rozdělení, stojí dnes trochu stranou "změna právní formy" společnosti.

Pro připomenutí: při fúzi sloučením dochází k zániku společnosti nebo více společností. Jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na jinou (nástupnickou) společnost. Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností. Jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. V obou případech fúzí se společníci zanikající společnosti stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak. Pokud jde o převod jmění, pak za podmínek daných obchodním zákoníkem se mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace. Jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přebírá jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v České republice. Rozdělením rozdělovaná společnost zaniká, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. Jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nástupnické společnosti a její společníci se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak.

Dříve obchodní zákoník považoval změnu právní formy za obdobnou transakci, jako je akvizice. Společnost v původní právní formě zanikala a vznikala nová společnost v nové právní formě. Navíc stará právní úprava požadovala ocenění majetku a závazků zanikající společnosti a určení výše vkladů do nástupnické společnosti. Na změnu právní formy se pohlíželo v podstatě jako na vklad podniku. Proto mohla nová nástupnická společnost vykázat "nový" vlastní kapitál a majetek a závazky v novém ocenění. Docházelo k přeceňovacímu efektu, který se mohl projevit v závislosti na ocenění novou výší vkladů. Rozdíly mezi oceněním znalcem a účetními hodnotami se účtovaly jako opravná položka k nabytému majetku.

Podle současného znění obchodního zákoníku je pojetí změny právní formy zásadně odlišné. Při změně právní formy nedochází k žádné transakci s podnikem společnosti. Změnou právní formy společnost nezaniká, ani nepřechází její jmění na právního nástupce. Dochází pouze ke změně jejích vnitřních právních poměrů a právního postavení jejích společníků. Právní účinky změny právní formy nastávají ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

Jaké konkrétní kroky musí firma učinit? Je nutné vyhotovit konečnou účetní závěrku?

Zásadním dokumentem při změně právní formy je Návrh rozhodnutí o změně právní formy. Ten musí kromě jiného obsahovat také den, k němuž byl zpracován návrh rozhodnutí o změně právní formy. Společnost je povinna vyhotovit ke dni zpracování změny právní formy tzv. mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem. V tomto druhém případě by pro potřeby procesu změny právní formy stačila řádná účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni. Mezitímní či řádná účetní závěrka musí být ověřena auditorem, pokud přeměňovaná společnost podléhá zákonnému auditu. Při jejím sestavování účetní jednotky neuzavírají účetní knihy, ale provádějí inventarizaci jen pro účely zjištění výše vlastního kapitálu. Vlastní kapitál v účetní závěrce ke dni zpracování změny totiž nesmí být nižší než základní kapitál, který je uveden v návrhu rozhodnutí o změně právní formy. V opačném případě změna právní formy není přípustná.

Společnost je dále povinna sestavit tzv. konečnou účetní závěrku (řádnou nebo mimořádnou) ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku a zahajovací rozvahu ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Konečnou účetní závěrku mají povinnost sestavit pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti či družstva, které při změně právní formy podávají daňové přiznání podle zákona o daních z příjmů. Platí to tedy pro změnu právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo anebo změnu právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. Tedy tehdy, když společnosti před nebo po změně právní formy podléhají jinému režimu zdaňování. Veřejná obchodní společnost nepodléhá dani z příjmů právnických osob vůbec, u komanditní společnosti podléhá dani z příjmů právnických osob pouze část základu daně. V ostatních případech se sestavuje opět mezitímní účetní závěrka, kdy se účetnictví neuzavírá, ale provádí se pouze inventarizace. Konečná účetní závěrka nebo mezitímní účetní závěrka musí být ověřeny auditorem. Označování výše uvedených účetních závěrek není příliš šťastné. Účetní jednotka totiž nezaniká, ale pokračuje v činnosti. Veškeré povinně sestavované účetní závěrky v rámci procesu změny právní formy mají jediný cíl, a to zjistit a zabezpečit dostatečnou výši a strukturu vlastního kapitálu.

Obchodní zákoník upravuje ještě jednu podstatnou povinnost. Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, a to ke dni zpracování změny právní formy. Účelem posudku je zjistit, zda výše čistého obchodního majetku odpovídá alespoň výši základního kapitálu podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy. Toto znalecké ocenění nemá žádný dopad na účetnictví společnosti.

Připomínka: Při změně právní formy společnost nezaniká. Pokud musí při změně právní formy nechat ocenit své jmění posudkem, nepromítá se to do jejího účetnictví.